There are no translations available.
Měl jsem takový sen – plynně se naučit mluvit francouzsky. Ovšem za komunistů jsem si do Francie nemohl dovolit zajet, pak jsem žil se ženou a dětmi v Austrálii, po návratu do republiky jsem měl tolik co na práci, že jsem na to vlastně ani nepomyslel.
Vzpomněl jsem si až když jsem odjel z USA zpět do Austrálie v roce 2001, ovšem v některých ohledech mám pocit, že si mé vlastní tělo hraje vlastní hru, a toto pozemské tělo jaksi nedokážu dokopat k tomu, aby si dvakrát týdně sedlo a v pohodě šprtalo gramatiku a slovíčka.
Proto až návrat do České Republiky – pardon, Evropské Unie v září 2004 mi mé přání umožnil. Zakoupil jsem si obstarožní Citroen BX, abych se mohl “vmísit do davu”, mimoto prut a červy, do torny dal konzervy, a odjel na západ.
Nebudu příznivce bluegrassu unavovat popisem putyk, které jsem na francouzském venkově v oblasti Champagne prošel, s naivním cílem hovořit s rodilými mluvčími, nicméně po téměř desetidenním, víceméně neplodném úsilí o kontakt (při současném tvrdém šprtání slovíček) jsem dospěl k názoru, že je třeba změnit plán, a dojel jsem proto do Troyes, abych v nejbližší internetové kavárně prozkoumal stav francouzského bluegrassu a jestli vůbec existuje něco jako Francouzská Bluegrassová Asociace. První dojem byl, že ve Francii jsou jen dvě bluegrassové kapely, kterým stojí za to mít svou stránku, a poslední aktualizace byla provedena někdy v dubnu.
Nicméně v článku, který jsem si tam pozorně přečetl, bylo uvedeno, že každoročně se pořádají dvě hlavní členská setkání, vždy po půl roce; to podzimní tedy mělo být počátkem listopadu ve Vichy. Jelikož bylo právě prvního listopadu a víkend se blížil, sedl jsem do Citroenu a vyrazil těch zhruba 500km na jih.